Martin KUNESCH
jsme chválou Tvé slávy...

Dnes je neděle a to je další téma pro psaní. Tím, jak tohle město funguje jako směsice náboženství, tak ve čtvrtek večer začíná svátek pro muslimy a je do pátečního večera, kdy začíná židovský šabat, který trvá do sobotního západu slunce a v neděli slaví křesťané. Působí to občas nějaké zmatky, ale má to své kouzlo. Obchody se různě zavírají a otvírají, "pondělí" má každý trochu jinak, jedni odpočívají a druzí mají pracovní den... Prostě Jeruzalém.
Pro nás "bělohorské" (chodíme se už skoro tři roky modlit za smíření katolíků a protestantů na Bílou horu v Praze) je neděle čas společných chval a modliteb na Bílé hoře. Proto jsme se s Helenkou rozhodli, že budeme v jednom Duchu chválit ve stejný čas v Getsemane. Nešli jsme do vyhrazené zahrady, ale Helenka našla místo v "divoké Getsemane" u královské cesty údolím Kidron. Zkoušeli jsme se i propojit přes video hovor, ale to se povedlo až v samém závěru. U chval se mne při písní "není hora, kterou bys nepohnul" vybavil verš "budeme mít víru jako hořčičné semínko můžeme pohnout horou". Na Bílé hoře se to stalo, pohnula se hora a přišlo smíření. A my dnes zpívali a hleděli jsme na Chrámovou horu. Pane ať i ta se pohne.
Po chvále jsme se prošli údolím Kidron kolem jeskyní, olivovníků a dokonce jsme i našli otvor do země, kde jsme viděli potok Kidron, který teče pod zemí. Pro mě opět jednoznačně oblíbené místo Ježíše.
Ze včerejších zážitků jsem zapomněl na seznámení a společnou chvíli chval v německém domě modliteb. Vůbec chvály si tady užívám mezi národy. Včera u mesiánských židů, pak v německém domě modliteb, dnes ještě hned po ránu v Garáži s Chris, která uctívala na klávesy a já s ní mohl trochu brnkat, pak bělohorští a dnes večer jsme šli do místního sboru King of Kings a byly zase úplně jiné chvály. Zároveň se křesťané tak propojují, že potkáte stejné tváře na různých místech.
Před chválami v King of Kings  jsme poprvé navštívili nové město a židovský trh Machane Jehuda. To byl pro mě zase zážitek: dorty z chalvy, spoustu ovoce, sýrů, sladkostí, oliv, fíků, datlí a hlavně místí streetfood (pouliční jídlo). Ve starém městě je vlastně jen falafel nebo špízky, ale tady byl výběr často opravu originálního jídla. A to jsem si tedy užíval náramně, i když vyhrálo samozřejmě jen jedno jídlo a to byl zážitek... Základ pita, nějak vařené vejce (bylo trochu do zelena), mrak grilovaného lilku vrstveného se zeleninou, humusem a spoustou dobrot, všechny vrstvy tam byly 3x a to i když tam byla velké fronta.  Holka vzala mojí pitu a 3x s ní přešla celým pultem a vrstvila a vrstvila a bylo to mňam :-)
Dnes půjdu brzy spát, bo jsem stále nemocný a zítra nás čeká výlet :-), ale o tom až zase zítra.