Martin KUNESCH
jsme chválou Tvé slávy...

Na začátku je třeba poděkovat všem, kteří na mě vzpomněli s modlitbou. Dnes jsem se probudil a bylo mi výrazně lépe a celý výlet jsem přežil úplně v pohodě. Není to úplně OK, ale je mi fajn.
Dnes byl vlastně jen jeden zážitek, byli jsme na celodenním výletě. Zkusím malý test: na dnešním výletě jsem si připadal jako splávek, byl jsem v záporné nadmořské výšce a i když bylo všechno kolem mrtvé já docela ožil...  Pro biblisty: jeli jsme kolem Jericha a En Gedí, pouští až k výhledu na Jordánsko :-).
Děcka pecka já se dnes koupal v Mrtvém moři. Je to teda zvláštní zážitek, ale bylo to úžasné. Bylo tam teplo, voda byla docela v pohodě a já si připadal jako ten splávek na vodě. Předčilo to mé očekávání, i když bylo docela smutné vidět, jak se Mrtvé moře zmenšuje. 
Celá cesta byla plná neuvěřitelných scenérií. Nejdřív první část cesty pouští a pak kolem Jericha, kde jsem si říkal, jak to vlastně mohlo být s Izraelci, když ho obcházeli. V mých představách bylo na kopci :-). Pak nekonečné háje datlových palem. Autobus zajel i do dvou kibuců a zvlášť ten v En Gedí byl nádherný, palmy, kaktusy, opuncie, prostě krásná oáza uprostřed pouště. Pak jsme viděli a zajeli téměř pod skalní pevnost Masada, kde si  Herodes v prvním století před Kristem postavil palác a když se pak Izraelci po roce 70 bránili před Římany, právě tady vydrželi nejdéle. Jeli jsme podél Mrtvého moře cca 50 km a viděli, jak moc ustoupilo, kde se díky tomu propadá pevnina. 
Na druhé straně moře bylo vidět jordánské hory a za námi byli zase izraelské hory se spoustou údolí. Celý den mi chodil verš: "Pozvedám své oči k horám, odkud mi přijde pomoc, pomoc přichází od Hospodina." Omlouvám se, že moje citace nejsou doslovné, ale píšu to tak, jak si to sám během dne říkám. Ty hory mluvily o Božím majestátu. Jen tak ležet ve vodě, nechat se unášet a přitom hledět k horám.. prostě Bůh mě má rád.
Ještě jedna pikoška od moře. Byl tam McDonald, tak jsem si chtěl koupit kafe a trošku si pohrával s myšlenkou, že si koupím něco malého. Nabídka byla široká, jen u všech jídel z masa mi to po výběru napsalo, jsme košer restaurace, vyberte si jiné jídlo :-) a do vegan burgeru se mi teda jít nechtělo.
Co jsem ještě moc nezmínil a dnes je na to docela prostor, je doprava. První seznámení s místní dopravou je pro středoevropana šok. Každé auto tu má za úkol desetkrát  během jedné minuty zatroubit, působit ostatním maximální problémy a problémy ostatních řešit úplně na tu poslední chvíli. Projíždí se mezerami často užšími než jsou projíždějící auta a ještě se tam vejdou chodci, kteří nemohou jít po chodníku, protože na nich se parkuje. Blatníky a nárazníky starších aut jsou pomlácené. Troubení už nevnímám a trochu si zvykám na způsob, jak se řídí autobusy, kterými jezdím, ale obecně doprava byl největší šok prvních dní.
Zítra ráno nás čeká modlitební v německém domě a dál uvidíme, co přinese zítřejší den. Čas se mi krátí a já bych toho chtěl ještě tolik stihnout.